Jak na zrcadlovku - Základní pojmy a nastavení

Protože jsem se v poslední době s velkým zájmem o focení u mých kamarádů, kteří ale zatím bloudí mezi všemi těmi čudlíky a nastaveními na svých zrcadlovkách, rozhodl jsme se tu dát dohromady takový malý "seriál" o základních postupech, nastaveních a funkcích dnešních digitálních zrcadlovek. Dnes začneme základními funkcemi.

Úplně základním nastavením je formát obrazu. Je třeba si rozmyslet, v jaké kvalitě je výsledný snímek mít, pro jaké účely bude použitý a také, kolik času chceme věnovat jeho pozdější úpravě v počítači. Obecně se doporučuje snímat fotky do formátu RAW. V tomto formátu se ukládá se snímkem mnohem více dat a to usnadňuje pozdější úpravy. Pokud Vám ale stačí u výsledné fotografie vyrovnat jen barevné podání, upravit ostrost a fotku ořezat, pak je formát RAW zbytečný a je mnohem jednodušší fotit do klasického JPEGu. Sám ho používám z 80%. Dalším důležitým faktorem je citlivost neboli ISO hodnota. Nejlepších obrazových výsledků dosahuje fotoaparát s nejnižší hodnotou. Obecně platí, že v citlivostech mezi 100 (některé fotoaparáty nabízejí i menší hodnotu) a 400 je fotografie ještě bez viditelného šumu, čili obraz není zrnitý. Při nastavení větší citlivosti už hodně záleží na kvalitě fotoaparátu, velikosti čipu apod. Profesionální zrcadlovky tak nemají problém se šumem i s citlivostí nad hodnotou 1000 a více. Třetím důležitým faktorem je pak nastavení vyvážení bílé. Toto nastavení ovlivňuje barevné podání fotografií v různých světelných podmínkách. Většina zrcadlovek dnes odvádí velice slušný výkon v automatickém režimu (AWB). V interiéru při umělém osvětlení už je ale většinou třeba nastavit toto vyvážení na žárovku či zářivku, aby výsledné fotografie nebyly příliš „oranžové“. Cit pro nastavení vyvážení bílé lze získat praxí. Ovšem i toto nastavení lze v případě nouze ještě dodatečně ovlivnit např. úpravou ve Photoshopu. Jestliže je fotoaparát již takto nastaven, pak je tu to nejdůležitější. Nastavení času a clony. Toto nastavení ovlivňuje množství světla, které dopadá skrze objektiv na snímač fotoaparátu. Celé je to ale ještě maličko složitější. Nastavení clony totiž také ovlivňuje hloubku ostrosti snímku. To znamená, že nám určuje, jak bude fotografie ostrá mezi dvěma body různě vzdálenými od objektivu. Pokud chceme například fotografovat postavu a pozadí chceme rozmazané (aby postava lépe vynikla), pak nastavíme nízkou hodnotu clony (např. f2.8 nebo f3.2) a zaostříme na postavu. Ta tedy bude ostrá. Ovšem objekty před a za ní už budou rozmazané. Snímek je ostrý jen v malé hloubce, tedy jen v místě, kam jsme ostřili. Pokud bychom naopak zvolili clonu vyšší (f8 nebo f11), pak bude ostrá postava i její okolí. Toto nastavení je vhodné pro focení před nějakými památkami, přírodní scenérií, kterou chceme na snímku zachovat apod. Čas nám ovlivňuje to, jak bude pohybující se objekt na fotografii ostrý. Čím kratší čas použijeme čas, tím ostřejší objekt bude.