Plzeňská muzea

V sobotu jsem se vypravil v čerstvém sněhovém nadělení brzy ráno do Plzně. Asi Vám nemusím popisovat cestu, protože je jasné, že v tom nejhorším počasí vyjíždí na silnici nejvíce víkendových řidičů s auty velikosti nákupní tašky a pod hranicí únosnosti opatrně jedoucích důchodců. Všem je také jasné, že přestože celý národ tři dny v kuse poslouchá předpověď počasí a ví, že má v sobotu napadnout deset centimetrů nového sněhu, tak silničáři nemají k rádiu ani televizi přístup a jsou zaskočeni skoro stejně, jako řidiči kamionů s pneumatikami téměř bez vzorku. Také bych chtěl poznat člověka, který pro rozhlasové stanice vytváří přehled kalamitních oblastí. Na Plzeňsku a v samotné Plzni silničáři zapracovali a před devátou ránu tu byly jen mokré silnice. Z rádia jsem však byl celou dobu upozorňován, že nejhorší stav je na Plzeňsku a Karlovarsku. Toho člověka bych posadil do auta a nechal ho projet trasu od Jesenice do Kadaně. Zřejmě by pak změnil žebříček svých kalamitních stavů. O tom svědčí i fakt, že cestou z Plzně jsem na tomto úseku potkal 3 auta na střeše a jedno hluboko v příkopu pod silnicí. V Plzni jsem měl v plánu přepadnout Hudy a pořídit si vybavení před cestou do Rakouska, kam jedu na pár dní na ferraty. Hlavním cílem byla ale návštěva muzea a současné výstavy s názvem Doba ledová a Trest a právo. Na první z jmenovaných expozic je možné spatřit zhruba desítku modelů prehistorických zvířat v životní velikosti. Myslím, že dětského diváka musí expozice opravdu zaujmout. Já byl trošku zklamaný, protože jsem čekal mnohem víc. Nemuselo by být víc modelů, ale aspoň více vitrín s dalšími nálezy. Expozici Trest a právo bych ani doporučit nechtěl. Ta mě zklamala na celé čáře. Člověk by už z názvu čekal spoustu dobových obrázků. mučících nástrojů a podobných věcí. V jednom malém sále je k vidění šibenice, katův meč a pár pout a palečnic, několik policejních pušek a pistolí a plánky věznice na Borech. Velké zklamání. Chuť jsem si spravil návštěvou nedalekého knihkupectví s antikvariátem, výborným obědem a hlavně odpolední návštěvou muzea loutek na plzeňském náměstí. Tím jsem skutečně nadšený. Tři patra tohoto muzea jsou plná krásných loutek, loutkových divadélek, video ukázek a prezentací a celé třetí patro je věnováno loutkám plzeňského divadla Alfa. Zde je také možné si vyzkoušet vedení několika druhů loutek. Ve sbírce nechybí ani slavná dvojice loutek Spejbla a Hurvínka nebo několik loutek od Jiřího Trnky. Tohle malé muzeum mi spravilo náladu víc než dostatečně a mohu ho všem jen doporučit.